Domácí mazlíčci Psi

Pes z útulku – ano, nebo ne?

Útulky pro psy jsou přeplněné a praskají ve švech hlavně ve dvou obdobích – při začátku školního roku, kdy děti dostanou za vysvědčení pejska a po zahájení školy se už o něj nemá kdo zajímat a na nový rok, kdy je pejsek vánoční dárek a po chvíli ho potká stejný osud. Takové situace by se vůbec neměly stávat, no bohužel je to poměrně běžné.

Jiný případ nastane, když se majiteli psa zkomplikuje životní situace a nemůže si z důvodu např. stahování nebo zhoršení zdraví psa nechat a nemá se o něj kdo postarat. Je to bolestné rozhodnutí pro majitele ale psovi to kompletně změní celý jeho život. Psi jako svorkové zvířata potřebující žít v sociální skupině (rodina nebo alespoň společnost majitele) odloučením velmi trpí.

Deprese je běžná hlavně u psů navázaných na majitele, dostavuje se nechutenství, apatie, nespavost jako u lidí. Psi s veselou povahou které milují lidi bez výjimky si snadno na nové lidi – pracovníků v útulku rychle zvyknou. Bohužel útulek je nezisková organizace a nemá dostatečné personální kapacity na to, aby se každému psovi někdo dostatečně věnoval. Útulky jsou přeplněné psy a je výhra, pokud se podaří každý den každého psa vzít ven alespoň na pár minut abys mohl pobíhat a vyvenčit se, no většinou jsou jen čištěny voliéry a na každého psa vyjde čas jednou za pár dní na vyvenčení se. Není proto možné poznat povahu každého psa v útulku dopodrobna. V této nedostatečné možnosti sociálního kontaktu tkví základ problémového chování.

Psi tímto nedostatkem trpí natolik, že se hlavně u citlivějších povah snadno vyvinou poruchy chování. Nejčastěji se objevuje separační úzkost při které se pes na nového majitele tak naváže že nedokáže zvládat samotu a má destruktivní chování – trhá a ničí věci, nábytek, neustále kňučí nebo vyje a dožaduje se příchodu majitele. Největší problém je se sousedy. Tato separační úzkost lze tlumit medikamentózně a je nutné pejska pobytu samotě důkladně přivykat odcházejíce nejprve na pár minut a postupným prodlužováním doby odjezdu.

Pracovníci mohou zhruba říci o každém psu zda je sociální, jak se chová vůči jiným psům, zda je klidný nebo temperamentní, štěkavý nebo tichý. Podle toho si můžeme vybrat psa takového, který nejvíce vyhovuje našim požadavkům. Velkou skupinu psů v útulku tvoří ale psi, kteří byli odloženi protože je jejich majitelé nezvládli. Jsou často agresivní, těkaví, ničí majetek nebo jsou tak plaší až útočí.

Mnozí mohou mít poruchy, o kterých nevědí ani pracovníci útulku a dozvěděli se to až noví majitelé – pes se jevil bezproblémový u ženy, ale na muže útočil, další pes si nenechal sáhnout na tlapky, jiný útočil jakmile viděl srolované noviny neboť zřejmě nimi dostával atd. Vzít si psa z útulku je nejméně problematické dokud jde o malé štěňata, u těch je větší pravděpodobnost že ještě traumatu nezažili nebo pokud ano tak na ně rychleji zapomenou jako dospělé psy. Každopádně by do tohoto rozhodnutí měli jít lidé kteří již zkušenosti se psy mají protože laik + problematický pes je nejnešťastnější kombinace a je vysoké riziko, že se pes do útulku vrátí protože si laik s ním nebude dát vědět rady.

Když se přece rozhodneme, že si vezmeme domů pejska z útulku, měla by s tím být srozuměna celá rodina. Nejlepší cestou je říci zaměstnancům útulku o jakého pejska, co se týče povahy a vzrůstu, máme zájem, vybereme si psa který se nám nejvíce zamlouvá a jdeme s ním na procházku, abychom zjistili, jak se chová venku, vůči cizím lidem i jiným psům. Pokud se nám pes zamlouvá, je velmi dobré si ho vzít na zkoušku domů do dočasné péče a pokud usoudíme, že to je pro nás ten pravý pes, může se stát plnohodnotným členem naší domácnosti.

About the author

Redaktorka

Add Comment

Click here to post a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *